Nacházíte se zde » Koža » Psoriáza

Psoriáza

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, které může postihnout kůži, nehty a klouby. Příčiny psoriázy jsou prozkoumány pouze částečně. Při psoriáze je imunitní systém chybně aktivován, což vede k nadprodukci kožních buněk. Tyto se v povrchové vrstvě kůže (epidermis) tvoří příliš rychle, a tím vytvářejí reliéfní, červená ložiska (tzv. plaky). Plaky velmi často svědí a někdy jsou i bolestivé. Psoriatické léze se nejčastěji projevují na loktech, kolenou, na hlavě, na končetinách a v dolní části zad, mohou se však objevit kdekoliv na těle.

U některých lidí jsou projevy psoriázy méně výrazné. Pro jiné je to vysilující a nepříjemné onemocnění, které jim komplikuje způsob života a kontakt s ostatními.

Důležitá fakta o psoriáze

  • Psoriáza není nakažlivá.
  • Psoriáza se projevuje u postiženého ve věku 15–20 let, nebo později ve věku 50–60 let. Přibližně 75 % pacientů je postižených před čtyřicítkou.
  • Souhrn příznaků lupénky se liší v klinickém projevu a v odpovědi na léčbu podle závažnosti u jednotlivých pacientů.

Příznaky psoriázy se liší od pacienta k pacientovi a obsahují jednu nebo více z těchto vlastností:

  • hrubá, červená ložiska na kůži (plaky) různých velikostí, pokrytá stříbřitými šupinami
  • svědění
  • léze na těle
  • psoriáza nehtů a artritida.

Závažnost onemocnění

Stupeň závažnosti psoriázy se pohybuje od výskytu několika menších ložisek na určitých částech těla až po větší ložiska, která pokrývají velké plochy a jsou velmi obtížně léčitelná. Jednoduché případy mohou být sice nepříjemné, nicméně vážnější případy mohou být i bolestivé, zohavující a různě omezující.

Diagnóza

Pro zjištění psoriázy neexistují žádné speciální krevní testy nebo diagnostické nástroje. Lékař diagnostikuje lupénku na základě příznaků a vyšetření celého povrchu kůže. Někdy se odebírají vzorky kůže a zkoumají se pod mikroskopem, aby se psoriáza mohla rozlišit od jiných onemocnění.

Kvalita života

Psoriáza má na člověka značný vliv, somatický i emocionální. K somatickým důsledkem psoriázy patří podráždění, bolest nebo pálení. Studie ukázaly, že osoby s lupénkou mají nižší kvalitu života a nižší sebevědomí než lidé, kteří netrpí tímto onemocněním. K emocionálním účinkům patří zvýšené riziko depresí a omezená schopnost jednat. Lidé s lupénkou se cítí stigmatizováni, ztrácejí sociální kontakty a upadají do rostoucí izolace. Jinými slovy úroveň fyzického a psychického omezení pro pacienty s psoriázou je srovnatelná s lidmi, kteří trpí srdečními onemocněními, rakovinou nebo cukrovkou.

Příčiny

Příčiny psoriázy dnes ještě nejsou zcela prozkoumány. Převládá názor, že podstatnou roli při vývoji psoriázy hraje imunitní systém společně s genetickou predispozicí a environmentálními faktory (např. stresem, studeným počasím apod.). Z toho rezultuje zánět kůže ve spojení s nadprodukcí kožních buněk.

Normální buňky horní vrstvy kůže – epidermis dozrávají, postupují nahoru na povrch kůže a po 28–30 dnech se z něj odlučují. U psoriázy buňky dozrávají v průběhu 3–6 dnů a postupují na povrch kůže, kde se hromadí.

Vědci se domnívají, že určitou roli by zde mohly hrát nejen genetické, ale i environmentální faktory způsobující poruchu funkce T-buněk.

Odhaduje se, že asi deset procent lidstva dědí alespoň jeden gen, který způsobuje genetickou predispozici k lupénce.

Nemoc se rozvine pouze u dvou až tří procent osob.

Převládá názor, že člověk, který onemocní lupénkou, je na jedné straně nositelem příslušných genů, a navíc je vystaven velmi specifickým externím faktorem vyvolávajícím onemocnění.

Spouštěče psoriázy

Stejně jako v případě mnoha jiných kožních onemocnění symptomy psoriázy přicházejí a odcházejí v cyklech. Někteří pacienti jsou několik týdnů, či dokonce měsíců bez jakýchkoliv projevů onemocnění. Možná zjistíte, že určité faktory zhoršují lupénku ve vašem každodenním životě. Tyto spouštěče mohou být u každého jednotlivce individuální. Je důležité uvědomovat si tyto faktory a vyhýbat se jim.

Faktory, které mohou vyvolat psoriázu:

  • Rodinná anamnéza: největším rizikovým faktorem pro vznik psoriázy je dědičná zátěž. Jeden ze tří psoriatiků má blízkého příbuzného, ​​který také trpí tímto onemocněním.
  • Jiná onemocnění: lidé s HIV onemocní psoriázou spíše, než lidé se zdravým imunitním systémem.
  • Děti a mládež s opakujícími se infekcemi – zejména streptokokovými infekcemi hrtanu – jsou vystaveny vyššímu riziku.
  • Stres: může ovlivnit váš imunitní systém a pravděpodobně zvýšit riziko vzniku psoriázy nebo její zhoršení.
  • Obezita: vyšší tělesná hmotnost zvyšuje riziko vzniku psoriázy. Kromě toho se u některých typů psoriázy často tvoří plaky v kožních záhybech a na krku.
  • Tabák a alkohol: požívání alkoholu a kouření zvyšuje riziko onemocnění resp. její zhoršení.

Tyto stránky používají soubory cookies. Používáním těchto stránek nám udělujete souhlas s používáním cookies podle dokumentu Vyhlášení o používání "cookies".
Více informací o souborech cookies, účelech, na které mohou být použité, o možnostech jejich zablokování a další informace najdete v dokumentu Vyhlášení o používání souborů "cookies".

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close